Blanicko-otavský region

bor@blanicko-otavsko.eu

Členské obce

Albrechtice nad Vltavou

Vznik obce se datuje ve třetím čtvrtletí 12. století, nejstarší dochovaná zpráva je z let 1344 - 50, původní název zní Albrechtec. Kostel sv. Petra a Pavla se zachovalými freskami z 12. století je jednou z nejvýznamějších církevních staveb na Písecku. V jeho okolí je malebný hřbitůvek s malovanými kapličkami z první poloviny 19. století.

Bavorov

Město založené v průběhu 13. století rodem Bavorů ze Strakonic. Je zde vzácná památka církevní architektury, a to v jádru gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Před kostelem je budova bývalého špitálu s gotickým portálem. V Bavorově na řece Blanici stála papírna a technická památka - bývalá vodní elektrárna s unikátním zařízením firmy Křižík. Byla v provozu od roku 1912 do 2. světové války.

Bílsko

Obec 5 km severně od Bavorova. Kostel sv. Jakuba Většího, připomínaný roku 1350 a několik staveb lidové architektury. V současné době kozí farma EKO s pořádáním westernových programů.

Číčenice

Obec 4 km východně od Vodňan, prvně uvedená roku 1335 kdy patřila Vodňanům, do husitských válek arcibiskupskému majetku v Týně n. Vltavou. Do současné doby se zde uchovalo několik domů s prvky lidové architektury. V nedalekém lese Kraví hora je údajně hromadný hrob vodňanských měšťanů padlých v roce 1468.

Dolní Novosedly

Obec se stavbami typického jihočeského selského baroka. Každého jistě upoutá kaplička na návsi a dům č.p. 1 z roku 1800. Také místní hospůdka je z roku 1800 a dochovala se s původními malbami.

Drahonice

Vesnice poprvé uvedená v roce 1240 měla ve středověku několik majitelů. V roce 1700 ves se zámkem koupili Schwanzenbergové. Zachovala se část tvrze ze 14. století, patrová stavba zámku, několik domů ve slohu jihočeského lidového baroka, sýpka, kaplička z roku 1840 a socha sv. Václava z 18. století, stojící před zámkem.

Heřmaň

Dochované zprávy o obci pocházejí již z 13. století. Uprostřed obce je postaven kostel sv. Jiljí se hřbitovem. O tomto kostele jsou záznamy již z roku 1254. V Heřmani se narodil i zde odpočívá známý básník Jan Čarek. Na zdejším hřbitově je také pochován pan režisér Václav Krška, který v Heřmani založil ochotnický kroužek Heyduk.

Krajníčko

Ves leží pod zříceninou hradu Helfenburk, který roku 1355 nechali postavit bratří z Rožmberka. Hrad je od konce 16. století pustý. Dnes hradní zřícenina patří městu Bavorovu a je přístupná veřejnosti.

Krašlovice

Obec patřila již na počátku 13. století klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Od roku 1700 byla součástí protivínského panství. U vesnice je několik pozůstatků po rýžování zlata na Blanici.

Měkynec

Ves patřila k bavorovskému panství. I dnes upoutá kaplička sv. Prokopa na návsi z roku 1854, postavená na způsob lomeckého kostela, a kaplička z 18. stol. při cestě do Záluží.

Paseky

První dochované záznamy o vzniku obce jsou z roku 1590. V zalesněné oblasti byly budovány hájovny na ochranu panství před pytláky. Pro stavby byly mýceny plochy lesa, vznikaly paseky. Od toho odvozen i název vesnice, která leží na hranici rozlehlého lesa a v poloze s krásnými pohledy do krajiny, přes blízké rybníky až k šumavským horám.

Pivkovice

Nejstarší písemná zpráva o vsi je z roku 1358, kdy král Karel IV. potvrdil řád Johanitů ve Strakonicích některé statky v Pivkovicích. Na návsi při průjezdové komunikaci stojí jednoduchá kaplička se zvoničkou. Naproti ní je čp. 4 se štítem ve stylu selského baroka.

Protivín

Město při řece Blanici bylo založeno jako tvrz kolem roku 1260. K osídlení tohoto území pravděpodobně vedla skutečnost, že řeka Blanice byla bohatým nalezištěm zlata. První písemná zmínka o Protivíně pochází z roku 1282, kdy hrad byl zastaven bratřím Pruschenkům ze Stettenberka. Listina byla sepsána v Protivíně a je z ní zřejmé, že protivínský hrad byl šlechtickým sídlem patřícím králi. V roce 1899 byla osada Protivín povýšena na město. Nejstarší a nejvýznamnější památkou města je renesanční zámek, který vznikl z původního středověkého hrádku, jenž však navenek zcela zmizel pod pozdějšími zámeckými přestavbami.

Putim

Typická jihočeská vesnice, zprávy o jejím vzniku se datují od roku 1092. Kostel sv. Vavřince, románský, později raně gotický, rozšířený ve 14. a 15. stol., se zachovalou žebrovou klenbou. Obec je dějištěm románu J. Š. Baara "Jan Cimbura". Hlavně je známa ze Švejkovy anabáze, cesty z Tábora do Č. Budějovic.

Ražice

V blízkosti Ražic jsou přírodní rezervace „Řežabinec", „Řežabinecké tůně" a „Ražický rybník". V obci je přírodní amfiteátr, kde se každým rokem, vždy první sobotu v červnu konají přehlídky country, folku a trampských písní pod názvem "Ražický pražec" a v polovině srpna "Pivní slavnosti".

Skály

Obec 4 km severozápadně od Protivína. První záznamy o její existenci pochází z roku 1365, další pak z roku 1430, kdy král Zikmund Lucemburský zapsal panství ve Skalách a Budičovicích Janu Kočkovi. Kolem roku 1536 vlastnil Skály Kašpar Litochleb ze Strachotína, vystavěl zde původní sídlo do podoby tvrze. První záznam o tvrzi je z roku 1543. Stála v místech dnešního dvora zbytkový statku čp. 24. V Budičovicích, o kterých jsou záznamy z roku 1399, se nachází hodnotný uzavřený celek objektů na návsi, který je veden jako vesnická památková zóna - stavení v blatském stylu a kaplička. Ve Skálách na návsi jsou zemědělské usedlosti - lidová architektura.

Skočice

První písemnou zmínku o obci Skočice nalezneme v historických pramenech v roce 1399. Nejvýznamnější historickou stavbou v obci Skočice je osmihranný kostel Navštívení Panny Marie. Historie kostela je úzce spjata s historií obrazu Panny Marie Pomocné, který je umístněn uprostřed hlavního oltáře. Obraz pochází z počátku 17. století. Dostala ho hraběnka Polyxena Ludmila ze Šternberka od svého manžela. Hraběnka ho v roce 1666 přemístila do své skočické tvrze. V březnu 1672 došlo k požáru a Skočická tvrz shořela. V ruinách a popelu byl nalezen obraz Panny Marie nepoškozený. Zpráva o zázračném zachránění obrazu se rychle rozšířila. Vyjádřením úcty k Panně Marii bylo položení základního kamene zdejšího kostela dne 21. 3. 1677. O rok později byl kostel vysvěcen. Tyto události daly vzniku dlouhotrvající tradici skočických poutí.

Jižně od obce se nachází přírodní rezervace Skočický hrad rozkládající se kolem 666,8 metrů vysokého vrcholu Hrad. Skočice se dělí na dvě části: Lidmovice a Skočice. Skočice leží v průměrné výšce 462 metrů nad mořem.

Tálín

Obec se nachází na břehu Tálínského rybníka, o kterém se zpívá ve známe zlidovělé písničce. Rybník má rozlohu 52 ha. Vznik místního jména Tálín pochází z osobního jména Tal. Byl zde Talův dvůr a tvrz. Obec je poprvé zmiňována ve 13. století, kdy ji dává král Václav I. řádu Křížovníků v Praze. Další zmínka je až roku 1519, kdy tvrz Talen dostává město Písek, potom přichází k panství Protivín.

Vodňany

Kdysi královské město založené již v polovině 13. století. Najdeme zde mimo jiné tyto významné památky - kostel Narození Panny Marie s výzdobou od Mikuláše Alše, renesanční a barokní domy a zachovalé městské opevnění. Významnými vodňanskými rodáky byli například humanista Jan Campanus Vodňanský a spisovatel František Herites. V tomto městě žili také spisovatel Julius Zeyer, básník Otakar Mokrý a malíř Jan Zrzavý. Tradicí Vodňan se během půl tisíciletí stalo rybářství. Střední rybářská škola je jediná tohoto typu v ČR, stejně jako Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity.

Žďár

Obec 4 km severně od Protivína, nachází se v podhůří Píseckých hor a na jejím katastru je přírodní rezervace "Zelendárky". Na jižní straně Žďáru se nacházel kámen se znakem českého státu, českým lvem a letopočtem 1282, který označoval obec jako svobodnou, podléhající jenom králi. Ve zrušené pískovně bylo nalezeno 23 popelnic ze žárového pohřbívání z doby keltského osídlení. Na katastru obce se nacházejí roztroušené střepy tzv. šedé keramiky.

Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím